Bylo...

8. září 2009 v 23:20 | JN
O těchto letních prázdninách se pod hlavičkou našeho jihočeského SOMu po dlouhé době podařilo zorganizovat alespoň jednu ze dvou plánovaných akcí. Totiž seniorátní vodu. Zúčastnilo se jí 10 (statečných) vodáků. Pokud se chcete dočíst dále, jak vše probíhalo, kudy všudy jsme projíždli, v jakých kempech jsme nocovali, čtěte dále. (Psala jsem to jakousi formou deníku.)


Sobota 27.6.2009
Cesta do Tršnic. Někteří (Filda a Lída) jeli autem, kvůli pomoci s věcma. Někteří (Anička, Kája, Káťa, Michael a já) jsme vyjížděli z JH vlakem ve 14:45. Někteří (Rútka a Tonda) přistoupili "až" v ČB v 16:02. Někteří (Martin) přijeli za námi až v pondělí ráno do kempu Černý mlýn.
Neděle 28.9.2009
Po Tršnici měl být naším dalším cílem kemp Šabina. Ovšem dojeli jsme "až" do kempu Černý mlýn (zlákaly nás plakátky, kterých jsme po cestě potkali několik). Ovšem to jsme netušili, že budeme litovat, protože jsme již potřebovali pitnou vodu, která v tomto kempu nebyla. Čtyři z nás (já, Rútka, Tonda a Kája) vzali nějaké barely a že zkusíme někde sehnat pitnou vodu. Šli jsme cestou, která se postupně zúžila v pěšinu a ta ještě pomalu zarůstala, až jsme se ocitli na kolejích, po kterých jsme šli ještě dalších 900m. Došli jsme až právě do té zmíněné Šabiny, kde, jak jsem si správně vzpomněla, přístup k pitné vodě zdrma pro vodáky byl. Takže příště snad, až se budeme zase rozhodovat, zda jet dál či zůstat.
Pondělí 29.6.2009
Dnešní cíl cesty: kemp v Lokti. Cesta by i dnes proběhla v pohodě nebýt závěru. To už jsme projížděli Loktem a hned u prvního jezu se stal největší úraz za celou tuto vodu. (Anička i musela odjet a opustit nás ). Pak ještě také to, že jsme málem museli jet dál, protože v kempu v Lokti když jsme vytahovali lodě a věci, přišel správce a povídá: "Máte rezervaci? Jestli ne, tak máte smůlu." Nakonec ale tedy, když nás asi tak viděl otřesené, zdrcené , se zeptal, kolik bychom postavili stanů a ukázal nám místo, kam se můžeme "vecpat". Tento "nešťastný den" jsme zakončili aslspoň trochu pozitivně, hezky. Totiž noční toulkou po nádherném městě Lokti. Obzvláště nádherném pod kabátcem tmy.
Úterý 30.6.2009
Naše dnešní cesta směřovala okolo Svatošských skal, které jsou opravdu velice nádherné a také jsme je náležitě obdivovali. Těsně před Karlovými Vary nás chytila bouřka, proto jsme zaparkovali lodě a přečkali ji v kempu Doubí u fotbalového hřiště. V Karlových Varech jsme ještě dokoupili pár zásob a to už jsme mohli směřovat do našeho dnešního cíle, jímž byl kemp Hubertus.
Středa 31.6.2009
Čtvrtý den=krizový den (aspoň teda pro některé). Ale myslím, že jsem i tento den přežili tak nějak všichni a hlavně v pořádku. V Dubině, kde jsme opět dokoupili minimálně nějaké to pečivo, začalo pršet. Proto jsme se tu zdrželi. Když přestalo pršet, jeli jsme dál. Dnes jsme jeli přes Kyselku, kde jsme zastavili a nabrali do lahví matonku. Naše dnešní cesta skončila v kempu Radošov. Což nebylo v plánu, ale právě hlavně kvůli krizovému dni se skončilo dříve, což všichni uvítali. Těm, kterým nebylo moc "do smíchu", odpočívali a ostatní se alespoň mohli pořádně "vyblbnout" v řece.
Čtvrtek 1.7.2009
Dnes měl být pohodový den. Po změně plánu jsem (jsme) nakonec rozhodli, že dnes sjedeme jen na nouzové tábořiště u Stráže nad Ohří (aby nám to vycházelo tak nějak "pěkně" dál). Proto jsme dnes vůbec nechvátali. Hned po několika málo kilometrech jsme si dali pauzu na jídlo a pořádně dlouhou siestu, jelikož jsme zastavili na velmi krásném místečku. Poté jsme se tedy znovu vydali na cestu. A jelikož to jelo krásně, samé peřeje, není divu, že jsme Stráž nad Ohří přejeli a rovněž to nouzové tábořiště. Zjistili jsme to až v Boči. Ale nebyli jsme sami, kdo se "ztratil". Jeli jsme tedy dál. V Pernštejně bylo nouzové tábořiště, ale po obhlédnutí jsme konstatovali, že jedeme dál. Po chvilce ale jez. A přenášení 500 m po silnici. Přenesli jsme jednu loď a měli jsme dost. Přišlo nám to, jako kdyby to bylo nejméně 1 km. Nakonec jsme ale zbylé lodě nepřenášeli a překoníkovali jsme je. Ale pod jezem to bylo ještě taky drsné. Samé šutry. Dojeli jsme až do Klášterce nad Ohří, kde jsme též přenášeli jez. Ještě kousek jsme ujeli a to už jsme byli na tábořišti. Bylo již docela pozdě.
Pátek 2.7.2009
Dnes jsme vůbec, ale vůbec nemuseli chvátat s balením věcí, protože nám zbývalo už asi pouhých 5 km. Sice již "po voleji", ale přesto. Vyjeli jsme naposledy na vodu někdy kolem poledního. Protože jsme věděli, že to dnes bude opravdu pohodička, vyndala jsem i freesbee, aby byla zábava. Úplným cílem našeho letošního vodáckého putování byla Kadaň, do které jsme dojeli někdy brzkých odpoledních hodinách.
Sobota 3.7.2009
V 10:58 přijíždí "náš" vlak, nasedáme, opouštíme Kadaň a přibližujeme se domovům.

Samozřejme nechyběly ani večerní biblické programy. Při nich jsme se zabývali tzv. Malými proroky. Každý večer=jeden Malý prorok.

P.S. Myslela jsem, že budu text prokládat pár fotkama, ale nějak je neumím asi zmenšit, za což se omlouvám. Ale můžete se na všechny naše fotky z vodáckého putování podívat zde: mé fotky z vody nebo zde: Fildovy fotky z vody.

P.S. II. Kdyby vám snad nikomu nestačil tento stručný zápis, můžu nabídnout k prohlédnutí můj deník, kde jsou ty dny daleko obsáhleji popsané.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama