Postřehy ze SDM v Písku, 19.-21.10.2007

1. listopadu 2007 v 12:12
S dovolením psány egocentricky, to jest z vlastního pohledu. Pokud máte někdo nějaké připomínky, neváhejte, na co tu asi jsou komentáře?
pátek 19.10.
Urychleně cpu věci do batohu, protože jinak ten vlak nestíhám. Beru s sebou asi 10 krabic různých deskových her. Na nádraží dorážím se skluzem asi 3 minuty. Honza s Toníčkem tam už čekají, Joelek dorazí za chvíli, šel si ještě něco koupit k jídlu, prý co bude tu hodinu jíst než tam dojedem…

Dorazili jsme do Písku na nádraží. Je zima, trochu fouká. Po asi 10 minutách pěší chůze přicházíme ke kostelu. Tam už nás několik dříve přijedších lidí čeká. Než přijde na řadu večeře, bude to chvíli trvat. Povídáme si v hale kostela, někteří šli hrát ping-pong do kostela, kde David roztáhl stůl. Přiznám se k tomu míčku, který mi odletěl mezi naskládané staré lavice, odtamtud se mi ho opravdu vytáhnout nepodařilo. Mezitím přijíždějí další účastníci.
Na večeři nás bylo už asi 15, byla výborná, výživná a polévky dost. Jistá osoba tvrdila, že byla pěkně hnusná, ale to říká furt a úplně o všem, takže si to přeberte podle svého. Též koláče (aneb pěkně po něměcku - Kaffee und Kuchen ;o) ) nám zachutnaly, až jsme drobili i na stolní hry…
Po večeři byla večerní pobožnost - Podobenství o milosrdném Samařanu nám má vždy znovu co říct a Honza Turek se toho ujal s pečlivostí jemu vlastní. Proloženo písněmi ze zpěvníku Svítá.
Takže stolní hry. Bang! bohužel všichni nechali doma s tím, že ho tam určitě někdo vezme. Nevadí, alespoň jsme zvládli upéct pizzu (Mamma Mia), posbírat nějaké krávy (6 bere!), podiskutovat nad českou gramatikou (Scrabble, povoleno bylo skloňovat i časovat… byvše, spad-spadši-spadše, noh-noha-nohama…). Někteří se koukali na Shreka 3. Klid, pohoda (tabáček ne, kdo kouřil, ten akorát venku).
Spát jsme chodili postupně, jak jsme odpadávali. Někteří se scvrkli k batohům do bývalé kanceláře, ale naprostá většina spala ve vyklizená presbyterně. Místa moc nebylo, ale vešli jsme se.
sobota 20.10.
Po budíčku, ranní pobožnosti a snídani dorazil Jiří Nečas na přednášku. Bůh stvořil vše a dal to člověku do správy, nikoli do vlastnictví. Chovejme se k okolí tak, že za všechno jednou můžeme nést zodpovědnost. Tak, abychom okolo sebe všechno neničili, ale mysleli i na další generace, na naše děti.
Krátká diskuse zakončila program pana Nečase, který musel už před obědem odjet (přirozeně vlakem), protože v neděli kázal v Chotíněvsi, což je stejně daleko od Prahy, akorát úplně na druhou stranu.
Oběda bylo úplně přesně. Nikdo pak neměl hlad a nic nezbylo. Těstoviny s masem a zeleninou nás všechny zasytily.
Vzápětí jsme vyrazili na procházku po Písku, abychom trochu udusali obsah žaludků. Návštěva 100 let staré vodní elektrárny, dodnes funkční, rozhodně stála za těch 20Kč vstupného. Pan správce nám poskytnul obsáhlý výklad z historie a technického vybavení elektráren v Písku.
Po návratu začal Marek Drápal interaktivní program. Náš den po ekologicku. Jakpak myjete nádobí? Prostě necháte tu vodu téct? A nebylo by lepší ho mýt na 2 dřezy? Nespotřebuje to méně vody? A baterie jen nabíjecí, že ano? K pití si koupím mléko z Olomouce nebo z Českých Budějovic? A skleněné láhve, PET nebo plechovky s Coca-colou?
K večeři namazané chleby, potom pobožnost vedená Matoušem Plevou - co můžu říct, než "Přesně tak, jak jsme čekali - nový, nečekaný nápad, originalita." Izraelci vyšli z Egypta a reptají, jejich výkřiky u sebe mají jednotliví účastníci. Je to jako živé.
Následuje film "Den poté". Táním ledovců bylo narušeno oceánské proudění, nastává prudké ochlazení severní polokoule. Přichází doba ledová. Důstojné zakončení dne, jen se mi možná bude trochu hůře spát…
neděle 21.10.
budíček, snídaně. Uvedli jsme kostel do původního stavu a vše bylo připraveno na nedělní bohoslužby. Ještě jsme nacvičili několik písní, aby bohoslužby nebyly úplně obyčejné. Davidovo kázání promítalo ekologii do doby Ježíšovy. Když nikdo nepřevážel tankery plné ropy a jediným znečištěním oceánů byl tak možná občas nějaký Jonáš přes palubu. Večeře Páně potom dle místního zvyku vysluhována bílým vínem.
a odjezd. Odjížděli jsme ospalí, unavení, ale plni nových poznatků a zážitků. Opravdu to stálo za to. Příští seniorátky jsou na jaře, koncem dubna, a to v Kaplici. Přijeďte a zkusíte na vlastní oči, uši, hlasivky, prostě všechno, co vnímá nebo tvoří zvuk. Tématem je "Hudba v církevním prostředí", hostem pak Ladislav Moravetz, církevní kantor ČCE.
Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit. A díky všem, kdo jste pomohli kvalitě tohoto setkání, ať už prací nebo i jen svojí přítomností. Rád se s vámi zase potkám. Bylo dobře, díky Bohu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | 4. listopadu 2007 v 21:39 | Reagovat

Přečetla jsem. Líbilo se. FAKT SUPER. ;-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama